Katharina Schmitt: SAM
překlad: Viktorie Knotková
výprava a režie: Kamila Polívková
dramaturgie: Hermann Seeler
projekce: Štěpán Vodrážka
hudba a korepetice: Sára Bukovská
hrají: Karel Roden a Jan Dvořák
Režisérka Kamila Polívková zkoumá spolu s Karlem Rodenem nesmírnou přitažlivost popularity, která v lidech probouzí voyeuristické sklony a dodává i nejbanálnějším věcem, činům a výrokům známé osobnosti – umělce – zdání jedinečnosti a vyšší hodnoty. Z různých úhlů pohledu nahlíží na normy související s tvůrčí prací, uměním
a produktivitou a rozebírá vztah mezi divákem a (uměleckým) objektem jeho zájmu. Tradicí určená „nepsaná“ pravidla jsou jak v Samově performanci, tak v samotné inscenaci vtipně narušována a vyhrocena do často až absurdních situací.
obnovená premiéra: 22. října 2012 od 20.00 hodin
světová premiéra: 27. dubna 2012 v Divadle Komedie
pražská derniéra: 24. dubna 2013 (hraje se ještě na zájezdech mimo Prahu)
Inscenace „SAM“ vznikla za podpory Pražského komorního divadla.
Nominace na Cenu Marka Ravenhilla za nejlepší inscenaci současného textu 2012
Ohlasy z tisku:
"V přesně vedené režii i jednoduché, nepopisné scénografii rozehrál Karel Roden velké existenciální téma zkoumání hranic lidské identity, téma rozpaků z nepravého bytí, studu za sebe i za svět, v němž být 'jen tak', neprakticky, sám sebou je čím dál tím nesplnitelnější úkol."
Vladimír Just, Lidové noviny, 3. května 2012
"Když se pak Roden vysouká z oranžového 'pracovního' oděvu, sejde do publika v tmavém obleku a bílé košili bez kravaty a komentuje dění na jevišti. Tam, na onom plátně, v promítaných filmových dotáčkách, vidíme ve stejném obleku a ve stejné košili tutéž postavu. Hranice mezi „objektem“, který je sledován, a mezi diváky, kteří jej sledují, se rozmývá a problematizuje, a to i proto, že ta postava v tmavém obleku a bílé košili je – jak Roden dává v komentáři na srozuměnou - návštěvníkem, který si přišel prohlédnout Sama. Tato partie, v níž se identity znejišťují
a přelévají, končí možná vůbec nejsilnějším okamžikem inscenace, kdy Sam/návštěvník/Roden zpívá či možná lépe hlasově do prostoru cizelérsky pokládá gruzínskou píseň Mtacmindis mtvare (Měsíc nad Mtatsmindou) – tento kontemplativní okamžik dostává až náboženskou dimenzi. Nádhera. To jsou okamžiky, kvůli nimž se vyplatí chodit do divadla!"
Josef Chuchma, iDnes.cz – Kavárna on–line, 2. května 2012
"Karel Roden v hlavní roli je vždycky zárukou divadelního zážitku. Přechází od neurózy a nesmělosti k suverenitě, od rozjásanosti a humoru k rozčilení, po celou dobu ale udržuje jistý smutek. Sam je tak další počin, který potvrzuje, že na poslední sezoně v Komedii si Pražské komorní divadlo dává mimořádně záležet."
Vojtěch Varyš, Týden, 30. dubna 2012